Oficiální stránky naší obce: Obec Petrov

 

Petrov

Obec Petrov leží v severní části okresu Blansko na východním okraji Českomoravské vysočiny v údolí po obou březích potoka Petrůvka, ve spádovém území města Kunštát od něhož je vzdálen asi 4 km. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374. V obci se nachází kaple postavená v roce 1867. Dále se v obci nachází budova obecního úřadu se sálem pro kulturní a společenské události, která je v současné době v rekonstrukci a s obecní knihovnou, která již prošla ozdravným procesem, obchod a hospoda. Obec je elektrifikována, plynofikována, má veřejný vodovod, rozvody telefonu, veřejného rozhlasu, kabelové televize a sdělovací rozvody informačního systému obce. V současnosti zde žije 150 obyvatel.

 

Něco ze starých kronik

 

Petrov se připomíná po prve r. 1374 a náležel vždy k panství kunštátskému.

  • Podle dostupných pramenů jsou první písemné zmínky o Petrově v roce 1374, kdy ...Heralt z Kunštátu v roce 1374 zapsal manželce své Jitce v 1400 kop gr. věna zboží své: Kunštát, hrad s městečkem, dva dvory poplužní a 6 mlýnů pod hradem, vesnice Rudku, Sulikov, Petrov, Makov, Rosíčku, Ústup a podíly na Braslavci, Touboři, Sychotíně a Rozseči, s podmínkou, že kdyby Heralt spíše zemřel než Jitka, mohou poručníci jeho dětí nebo děti samy to zboží v sumě té vyplatiti; kdyby pak nezanechal dědiců, poroučel r. 1385 toto zboží Bočkovi z Kunštátu na Poděbradech.
  • Roku 1631 v třicetileté válce bylo v Petrově 9 gruntů osedlých a 6 gruntů pustých a vycházelo stálého platu vrchnosti 10 zlatých 29 gr. 41/ 2 d. Poddaní byli povinni robotovati k zámku, pivováru a 7 dvorům stále s koňmi i pěšky.
  • Roku 1674 měla obec 159/64 lánu, domů starých osedlých bylo 12, nově osedlý 1, nový pustý 1, starý pustý 1.
  • R. 1750 platili poddaní vrchnosti úroku o sv. Jiří 9 zl. 15 kr. a o sv. Václavě 8 zl. 27 kr., dávali 13 slepic a předli 63 liber lnu; 9 sedláků robotovalo týdně a o žních (čtvrt roku) ještě týdně 3 dni pěšky, 6 podsedníků týdně 3 dni pěšky a o žních dvojnásob.
  • Do roku 1785 přifařena byla obec Petrov do Kunštátu. V roce tomto zřízena byla kuratie v Sulíkově od nábožen. fondu a obec Petrov přifařena do Sulíkova.
  • V roce 1865 občané Petrova rozhodli vystavět v obci zvonici. Téhož roku zakoupili zvon a budoucího roku měli v úmyslu vystavět zvonici. Protože však v té době bylo Rakousko ve válce s Pruskem a Prusi vtrhli i do Petrova, bylo to znemožněno, takže ke stavbě se přistupilo až v roce 1867. Následujícího roku při slavnosti sv. Petra a Pavla byl posvěcen obraz těchto apoštolů sulíkovským farářem P. Mathiasem Havlíčkem za účasti nesčíslného zástupu lidí a obec je přijala za své patrony. Bylo to za císaře Františka Josefa I., papeže Pia IX. a biskupa brněnského Antonína Arnošta..

V obci jest kaple sv. Petra, vystavěná r. 1867 na památku osmnáctistoleté mučednické smrti sv. Petra, v kapli jest obraz sv. Petra a Pavla a na vížce zvonek s nápisem: „Svatý Petře, oroduj za nás!”  Petrov náleží k farní osadě do Sulíkova, vzdáleného 2 km, kam děti dochází také do školy. V obci jest ještě stará obecní pečeť s obrazem sv. Petra a nápisem: „Peczet poctiwi obce Petrowic 1753”. Dříve se tu dobývala také tuha. Pod Petrovem býval v čísle 28. také mlýn, z něhož pocházel P. Tenora, známý historik a kronikař. Jména obecních tratí byla a některá ještě se zachovala: v Ódolí, v Liščí, u Bučí, na Rasovni, na Dlóhé, u Kamenic, na Široké, v Hrtáně, pod Hromovkó, na Króžkách, na Skalníkovým a j. Staré rody jsou: Konopáč, Kozák, Hoch, Palinek a Tenora. 

  • V roce 1889 byla zde veliká povodeň.
  • Po zavraždění následníka císařského trůnu arcivovédy Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevě a rozpoutání I. světové války, která u nás začala všeobecnou mobilizací dne 28.7.1914, bylo za čtyři roky z Petrova odvedeno celkem 45 mužů od 18 do 50 let.
  • Hrůzy a strádání, které tato válka způsobila se dotkly nejen vojáků na frontách, i když samozřejmě jich nejvíce, ale i obyvatel doma. Protože muži byli na frontě, s obtížemi se v zemědělství hospodařilo. Byl všeobecný nedostatek potravin, šatstva a všeho, čeho je potřeba k živobytí. Nezemědělcům ve městech i na venkově byly vydávány lístky, na které měli dostat předepsané množství potravin a ostatních potřeb koupit. Ale nedostatek všeho byl tak velký, že již v roce 1916 nebylo možno koupit téměř nic ani na tyto lístky. Během války byly často spisovány zásoby všeho zboží, hlavně potravin, masa a dobytka a nadprůměrné zásoby podle uvážení c.k. úřadů byly i násilím odebírány. Prohlídky domů za asistence vojska a četnictva nebyly ani v Petrově žádnou zvláštností.

 

  • Počty obyvatel:
    • V roce 1833 bylo v Petrově 39 domů a 222 obyvatel,
    •  v roce 1845 - 39 domů a 221 obyvatel,
    •  v roce 1880 - 39 domů a 260 obyvatel,
    •  v roce 1900 - 37 domů a 242 obyvatel,
    •  v roce 1910 - 39 domů a 223 obyvatel,
    •  v roce 1921 - 40 domů a 248 obyvatel,
    •  v roce 1930 - 43 domů a 242 obyvatel,
    •  v roce 1950 - 44 domů a 206 obyvatel,
    •  v roce 1961- 44 domů a 217 obyvatel,
    •  v roce 1970 - 42 obytných domů a 192 obyvatel,
    •  v roce 1980 - 41obytných domů a 183 obyvatel
    • V roce 1996 - 41 obytných domů a pouze 162 obyvatel

Historii obce je možné souvisle a podrobněji sledovat až od roku 1922, kdy po vzniku samostatné Československé republiky bylo započato s vedením obecní kroniky nazvané Pamětní kniha obce Petrova na základě zákona č. 80/1920 Sb., který ukládal vést obecní pamětní knihu v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tento zákon je platný dodnes. Vládní nařízení č. 211/1921 Sb. k tomuto zákonu stanovilo, že každá obec, pokud pamětní knihu nemá, musí si ji pořídit do konce roku 1922. Jako účel psaní kronik bylo uvedeno uchování místních dějin pro poučení budoucích. Bylo doporučeno, aby kronikář do nově založené kroniky zpracoval a napsal zeměpisný a historický obraz obce, a teprve potom zapisoval v časové posloupnosti události v obci. Byl zdůrazňován požadavek pravdivosti a věrnosti při psaní kroniky, což se však později, v pohnutých dobách našeho národa ne vždy dodržovalo. Prvním kronikářem se tehdy stal Jindřich Verner, řídící učitel ze Sulíkova.

Krása a malebnost krajiny v okolí Petrova se jen těžko popisuje, a proto snad nejvýstižněji je vyjadřuje Jan Tenora ve Vlastivědě moravské, kde o krajinném rázu celého bývalého soudního okresu Kunštátského, a to platí o krajině kolem Petrova dokonale a snad v největší míře, píše:

Krajinný ráz okresní jest malebný. Husté, zelené lesy střídají se s polnostmi a lučinami, a v hlubokém lese pěkný pohled skýtá zelená paseka nebo hluboké úžlabí. Zapomíná člověk věru na stráně a kopce, po nichž se bral, všude rozmanitost, dojem za dojmem, a do srdce padá vážný klid. Oku lahodí pěkný rozhled s výšin, nikde není pustá, jednotvárná, unavující rovina. Proto kraj vábí k sobě vždy více obyvatele  z měst, by tam ztrávili dobu letní, zotavili se na svěžím, horském vzduchu a pokochali v krásném území.                                                                                                                                                                                                               

K takovému hodnocení lze jen těžko něco dodávat...